Co jsou to makronutrienty a kde je najdeme. Jejich význam a proč je doplňovat v přiměřené míře. Na to si odpovíme v dnešním článku.
Makronutrienty… že jste tento pojem možná už někde někdy zaslechli? Pokud jste si již pustili jeden z našich podcastů, možná jste se o nich přeci jen už něco málo dozvěděli. Nebo možná víte, že makronutrienty jsou pro naše tělo nezbytně důležité. Do této skupiny řadíme především sacharidy, jako zdroj energie, bílkoviny, pro stavbu buněk a tuky, který je důležitý pro náš mozek. Nezapomeňme zmínit vodu. I tu naše tělo potřebuje.
Ale začněme od začátku.
Sacharidy, také označované jako cukry, využívá naše tělo, jako primární zdroj energie. V naší stravě by proto měly sacharidy převažovat, jelikož to jsou ony, které nám dodají nejvíce a nejrychleji potřebnou energii. O sacharidech se nejednou zmiňoval nějaký ten článek, a označoval je za naše nepřátele. Není to tak. Sacharidů se rozhodně nemusíme obávat. Dopřejme si je, samozřejmě v přiměřené míře, a hlavně v tom správném složení.
Sacharidy se dělí na monosacharidy. To jsou ty jednoduché cukry, které se velmi rychle dostanou do krve a jejich energii začneme znenadání čerpat. Tyto cukry můžeme najít ve sladkostech, koláčcích a zákuscích. Tento druh sacharidů nedoporučujeme konzumovat moc často. Dalším druhem jsou tzv. polysacharidy, složené cukry, jejichž energii budeme využívat po delší dobu. Jako volbou sacharidů, které si zařadíme do jídelníčku, využijme celozrnné výrobky, mouku, ovoce i zeleninu.
Další makronutrientem jsou bílkoviny. Ty jsou potřebné pro úpravu a regeneraci tkání, pro zdravé fungování imunitního systému a výrobu hormonů. Rozhodně bychom na ně neměli zapomínat. Jsou složeny z aminokyselin. Existuje 21 aminokyselin, 8 z nich je esenciálních, což znamená, že si je tělo nedokáže vyrobit a musí být přijímány potravou. Denní doporučená dávka bílkovin je 0,8 gramů bílkovin na kilogram váhy. Nedostatek bílkovin způsobuje úbytek svalové tkáně. Mírný nadbytek podporuje její růst a nepřímo tak ovlivňuje spalování tuků. Dobrými zdroji bílkovin jsou masa, luštěniny, fazole, semínka, mléčné výrobky a vejce.
Do poslední skupiny řadíme tuky. Tuky jsou estery vyšších mastných kyselin a glycerolu. Rozlišujeme tuky rostlinné a živočišné. Rostlinné tuky jsou zdrojem vícenenasycených mastných kyselin. Ty jsou zdravé, nezbytné pro růst a vývoj organismu. Snižují hladinu cholesterolu v krvi, snižují riziko tromboembolických nemocí (vznik sraženin) a nemocí srdečně cévních. Tělo není schopno si je samo vytvořit, musí je proto přijímat potravou. Patří mezi ně omega-3 mastné kyseliny (obsaženy v např. rybách a mořských plodech) a omega-6 mastné kyseliny (obsaženy např. v sójových bobech, ořeších nebo margarínech). Živočišné tuky jsou zdrojem transmastných kyselin. Ty jsou také produktem ztužování tuků. Podílejí se naopak na zvyšování hladiny cholesterolu v krvi a negativně tak ovlivňují vznik srdečně cévních onemocnění.
Největším zdrojem těchto mastných kyselin jsou produkty rychlého občerstvení, smažené potraviny, krémové zákusky, sušenky, sladkosti apod.
Tuky jsou pro tělo nezbytné, jsou zdrojem energie, obklopují důležité orgány, chrání je proti chladu a nárazům. Tuky jsou nezbytné pro vitamíny A, D, E a K, protože se v nich tyto vitamíny rozpouští. Mají vliv na termoregulaci. Přesto je nutné konzumovat tuky jen v omezeném množství, protože jejich nadbytek se ukládá do tukových zásob. Dobré tuky najdeme v rybách, oříšcích či avokádu.
Ruku v ruce s makroživinami jde voda, kterou bychom denně měli vypít alespoň 2 litry. Udává se, že na 10kg své hmotnosti bychom měli vypít asi 0,4l vhodných tekutin. Díky dostatečnému přísunu vody bude naše pleť vypadat svěže, pomůže nám v cestě za vysněnou postavou, či zajistí správnou funkci ledvin.
O tom, kolik čeho jíst, a jaké zvolit poměry makroživin, si povíme příště.