Cvičírna blog

Motivace je hnací pohon každého z nás, který vede k uspokojování potřeb. Díky motivaci se dosahují osobní i organizační cíle. Je to vůle každého něčeho dosáhnout. A každý z nás hledá motivaci někde jinde a jinačími způsoby. Ale kde je, když ji nejvíce potřebujeme?

Slovo úvodem: pokud očekáváte „10 zaručených rad, jak získat motivaci a udržet si“, prosím nečtěte dál a raději si najděte jiný článek. 

Existuje nepřeberné množství způsobů, jak se správně namotivovat. Mnozí z nás hledají motivaci na internetu, ve svém okolí, nebo sami v sobě. Samozřejmě je strašně důležité, k čemu se motivovat chceme. Nejčastěji, a to především v poslední době, se většina z nás motivuje hlavně ke cvičení.

Doba je nyní opravdu nelehká a každý jí vnímáme tak trochu jinak. Někoho zasáhla méně, jiné více, ale co určitě, všechny nás zasáhla tak nějak stejně, co se týká cvičení a udržení si dobré kondice. Každý se k tomu postavil po svém. Někteří více relaxují, jiní místo toho pracují, a ti nejodvážnější se vrhli na domácí cvičení. Všichni ale máme něco společné. Všichni hledáme jedno jediné, a to ty malé mršky, které nás zaplaví po každém tréninku. Ty známe, příjemné a nezaměnitelné endorfiny, tzv. hormony štěstí.

Ale kde, právě v této době, tato malá štěstíčka získat. Oblíbená sportoviště a fitness centra jsou uzavřená a cvičit doma? Pro někoho to je jediná cesta, někdo se k tomu musí opravdu nutit a jiní se na to úplně vykašlali. A víte co, já se nedivím ani jedné skupině. Vždyť i ti nejlepší sportovci mají své lepší a horší dny. I oni se musí občas, tak říkajíc, dokopat do tréninku, ale ten pocit po něm. Ten je k nezaplacení.

Hledat motivaci, kór v dnešní době je náročné. S ostatními se moc nevídáte, a říkat si neustále, že to děláte sami pro sebe. Jako oukej, také si to občas řeknu, ale přeci jen, když stojíte v sále plném lidí, kteří jsou naladěni na stejnou vlnu jako vy, to je prostě pocit k nezaplacení, který doma nevyvoláte. Jasně, můžete zkusit on-line lekce, dokonce i ty tzv. živou formou, kdy se tedy vidíte, ale je to opravdu ono. Nabudí vás to tolik, jako když se společně setkáte. Nikoliv. A motivace nám upadá dolů, někam do zapomění.

Asi bych se v této části článku měla začít vypisovat o tom, jak to bude dobré. Jak se ta motivace opět dostaví. Jak je důležité vytrvat a nevzdávat se. A tak podobně. Ale víte co? Já to neudělám. A proč? Jednak na to sama nemám náladu a jednak je to jen pytel plný prázdných řečí, ze kterých si stejně nic nevezmete. A ani já ne. Ráda bych vás namotivovala k tomu, abyste začali makat sami na sobě, pro svůj lepší pocit, ale opravdu to chcete? Já myslím, že ne. Já vám chci sdělit totiž pravý opak. Nemáte motivaci? Tak se na to vyprdněte! A myslím to vážně. Víte co, v posledních týdnech jsem měla tu čest setkat se s mnohými z vás, a všichni se shodli na tom stejném. Při současném zápřahu prostě veškerá motivace ke cvičení mizí. Vy byste rádi cvičili, rádi jedli jen zdravě a rádi se neustále jen usmívali, ale to prostě už nejde. A je to v pořádku. Necvičte, nejezte zdravě a klidně se i neusmívejte. Na chvíli zastavte, sedněte si, lehněte si a odpočiňte si. Na chvilku se prostě „vypněte“. Nic se neděje. Je to normální a nejste jediní, kdo to tak má. Opravdu! Přestaňte si chvilku říkat, že něco musíte. Vy nemusíte nic. Víte, ona se ta motivace a hlavně chuť do cvičení i stravy, objeví sama. Třeba právě v tom nejméně očekávaném okamžiku. A této motivace se držte. Vyvolávat si jí uměle, nemá moc význam. Protože tahle motivace, zase rychle zmizí. Ale ta silná, skutečná, ta vydrží. A já věřím, že vy ji najdete, snad brzy a s tou se i my, společně setkáme.

A na to se těším ze všeho nejvíc. Na ty vaše motivace. Čekejte na ni.

Budu se těšit!

Za Cvičírnu,

Eva