Těsně před koncem roku 2019 jsme měli možnost být součástí skvělé akce, kterou byl Kelský biatlon. Tento rok se konal již 6. ročník a náš tým běžel letos již podruhé.
Už loni se parta odvážlivců postavila na start tohoto speciálního závodu a řekli si, že ani letos tam nesmějí chybět. Ani my neotáleli a jako jedni ze sponzorů této akce, přispěli alespoň trochou dárečků do věcných cen.
Letos, pod označením Cvičírna, běželi však hned dva týmy a my jim ještě jednou touto cestou děkujeme a gratulujeme k úspěšnému zvládnutí závodu.
A o co vlastně na Kelském biatlonu jde? Pojďme si to trochu přiblížit. Oproti klasickému biatlonu, tento běžíte po svých, avšak musíte mít neustále u sebe lyžařské hole, jinak můžete být diskvalifikováni. Součástí výbavy každého účastníka je i kulich, protože bez něj by to nešlo. Úkolů je však na tomto závodě hned několik.
Každý závodník absolvuje cca 7 kilometrovou trať, na které ho čeká nejedno překvapení, ať už milé, či nemilé.
Stanovišť na trati je celkem 6. Každý si vyzkouší střelbu vleže, zadřepuje si, dostane vědomostní otázku z oblasti, jak jinak, než sportovní, zastřílí si ve stoje a na závěr čeká závodníky „občerstvení“. Každý závodník musí vypít jak teplý, tak studený nápoj. A samozřejmě ne ledajaký, ale alkoholický. Na teplém čeká na každého svařák, nebo grog a na studeném pivo, nebo víno.
Další specialitkou, kterou se tento závod trochu odlišuje, je počáteční vážení závodníků pánského pohlaví. Každý správný běžec má mít „ideální“ hmotnost, kterou je v tomto závodě 80 kg. Za každé kilo navíc jsou pak závodníci časově zvýhodněni a naopak. Kdo váží méně, čas se mu přičítá.
Týmů se zúčastnilo hned 59 a necelých 300 závodníků. Soutěžilo se i o nejlepší kostým, takže to byla i pěkná podívaná.
Jelikož trať byla celkem rozsáhlá, rozhodli jsme se zdržovat se v zázemí a blízkosti startu i cíle, tj. na hřišti TJ Kly. A docela jsme si to tam užívali. Dobře, uznávám, že byla celkem kosa a i když jsme byli vymrzlí od rána, vydželi jsme, dokud nedoběhli všichni naši závodníci. Dobře jsme se však pobavili na záverečném stanovišti, které se nacházelo již na samotném hřišti, a tím bylo pití studeného nápoje. Některé závodníky jsem litovala, jelikož na nich bylo značně vidět, že předchozí stanoviště s horkým nápojem jim neudělalo dvakrát nejlépe, ale i tak to byla sranda. Mnozí po doběhu přemýšleli, jaké disciplíny budou trénovat na příští rok a nejedni se shodli, že jim budou stačit pouze ty poslední dvě…. proti gustu, že…
A jak vlastně naše týmy dopadly? V těsném závěsu za sebou na krásném 16. a 17. místě. Gratulujeme!
A závěrem ještě jedna poklona našim statečným závodníkům a budeme se těšit příští rok opět na startu.